Vaříme poctivou 11°

Stupeň 11°

Zlatopramen jako první se vrátil k označování stupňovitosti piv a zdůraznění nové kategorie 11° pivo. Stupňovitosti se používalo až do 1997, kdy zákon změnil označování piv již ne dle stupňovitosti, na výčepní a ležáky. Zlatopramen 11°
O stupeň lepší pivoMy na etiketě a na vizuálech u Zlatopramene znovu uvádíme výraznou číslici 11, což označuje stupňovitost. Starší označení stupňovitost je podle současně legislativy nahrazeno pojmem extrakt původní mladiny (EPM). Tento pojem lze vyjádřit zjednodušeně jako poměr vstupujících surovin (slad, chmel) k vodě v mladině vyrobené ve varně ještě před přidáním pivovarských kvasnic. Tedy 11% pivo obsahuje méně vody než 10% pivo, je tzv. hutnější. Současná legislativa rozděluje piva do hlavních skupin na výčepní a ležáky.

Technologie & suroviny

Zlatopramen se vaří klasickým technologickým postupem, dekokční způsob přípravy mladiny, chmelení chmelovými peletami, dvoustupňový způsob kvašení piva ( hlavní kvašení a dokvašování v rozdílných nádobách ).

• Slad
  Vyroben z nejkvalitnějších sladovnických ječmenů.
• Chmel
  Používá se ve formě granulí tzv. chmelových pelet, které jsou vyrobeny z chmele ze žatecké oblasti. Granule jsou chmelové hlávky zbavené vřetének, jež jsou jemně a šetrně rozemlety a slisovány. Poté jsou baleny pod inertní atmosférou do sáčků a uskladněny. Využívají se pelety odrůd Sládek a žatecký poloraný červeňák. Kromě chmelových granulí je k chmelení užíván i chmelový extrakt.
• Voda
  Kvalitní voda má velmi důležitý vliv na celkový charakter piva.

Varna - výroba mladiny

Při varním procesu dochází k rozšrotování sladu a smíchání s vodou. Během rmutování (používáme klasický dekokční způsob) proběhne rozštěpení škrobu na jednoduché cukry za pomoci enzymů obsažených ve sladu. Tyto enzymy jsou aktivovány při dosažení technologicky důležitých teplot. Kde se pivo vaří... Po odrmutování se musí oddělit sladina (cukerný výluh) od nerozpustných částí sladového mláta. Oddělení mláta od sladiny se provádí ve scezovací kádi. Tato káď má perforované dno, na kterém mláto po převedení rmutu vytvoří filtrační vrstvu a přes tuto vrstvu stéká sladina do mladinové pánve. Po stažení sladiny se mláto skrápí horkou vodou a dochází tak k vyluhování zbytkových cukrů z mláta. Po skončení scezování začíná probíhat chmelovar, tzn. že se sladina vaří s chmelem, čímž se získá mladina. Během chmelovaru dochází k převedení hořkých chmelových látek do mladiny. Odpařením přebytečné vody se získá požadovaná stupňovitost hotové mladiny. Na konci chmelovaru dochází k vysrážení bílkovin a zbytků chmelových pelet ve formě kalů. Tyto kaly zůstávají po vyčerpání mladiny na dně vířivé kádě. Mladina se zchladí na zákvasnou teplotu a spouští se do kádí na spilce.

Spilka neboli ležácký sklep - hlavní kvašení a dokvašování

Ochlazená mladina se provzdušní, přidají se pivovarské kvasnice a začne probíhat bouřlivé hlavní kvašení. Maximální teplota při hlavním kvašení je 10,5° C. Při kvašení kvasinky přeměňují cukr na alkohol, oxid uhličitý a teplo. Trvá cca 7 dnů u výčepních piv, 8 dní u ležáků . Po prokvašení kvasnice sedimentují na dně kádě a „mladé pivo“ zchladíme na cca 5° C a přečerpáme do ležáckého sklepa, kde probíhá druhá fáze kvašení tzv. dokvašování (ležení). Při ležení piva, které trvá 20 – 90 dní, dochází k jeho nasycení vznikajícím CO2, k vyvážení chuti a k zakulacení hořkosti piva. Teplota piva při dokvašovaní je 2 - 3° C.

Stáčírna - filtrace a stáčení

Pivo ke stáčení se musí nejprve zfiltrovat, aby se docílilo požadované čirosti a zajistila se biologická a koloidní trvanlivost. Filtrace piva se provádí na křemelinovém filtru, kde se jako filtrační materiál používá křemelina (rozemletá hornina vzniklá usazením křemičitých schránek pravěkých vodních rostlin). Filtrace je řízena na základě technologických požadavků, jako je zákal, tlak piva před a za filtrem. Filtruje se rychlostí max. 300 hl / hod do přetlačných tanků. Tento systém klade vysoké nároky na sanitaci jak na středisku filtrace a přetlačných tanků, tak i na střediscích stáčíren. Filtrované pivo z přetlačných tanků je tlačeno do oddělení stáčírny, kde se stáčí do lahví. Stáčení piva do KEG sudů probíhá na 2 linkách. Sud se nejprve umyje v myčce vnějšího povrchu, poté se vymyje horkými mycími roztoky (na bázi kyselin a louhů), vypláchne horkou vodou, a je sterilizován ostrou parou na 130 °C. Poté je předplněn směsí N2 a CO2 a začne probíhat vlastní plnění. U naplněného sudu je zkontrolován objem, označí se datem stáčení a je uložen v distribučním skladu.

Linka

Lahvová linka se skládá se z depaletizace, vykladače lahví, myčky, plniče, etiketovacího stroje, vkladače lahví, paletizace. Prázdné lahve se nejprve v myčce umyjí a zbaví etiket. Nejprve se myjí roztokem louhu, dále vyplachují teplou vodou a poslední se provádí pitnou vodou. Před vstupem do plniče jsou čistota dna a stěn, zbavení zbytkové kapaliny a neporušenost hrdla kontrolovány inspektorem lahví. Zkontrolované lahve vstupují do plniče, kde se evakuují, předplní inertním plynem, naplní pivem a okamžitě po výstupu uzavřou korunkou. Plné lahve se dopraví do etiketovacího stroje, kde se nalepí etikety. Po nalepení etiket následuje kontrola plnosti, uzavření a finální etiketování lahví. Už to jede, už to cinká
...tak na zdraví Stáčení piva do KEG sudů probíhá na 2 linkách. Sud se nejprve umyje v myčce vnějšího povrchu, poté se vymyje horkými mycími roztoky (na bázi kyselin a louhů), vypláchne horkou vodou, a je sterilizován ostrou parou na 130 °C. Poté je předplněn směsí N2 a CO2 a začne probíhat vlastní plnění. U naplněného sudu je zkontrolován objem, označí se datem stáčení a je uložen v distribučním skladu.